Tepelná a akustická izolace

Od okamžiku, kdy si většina vyspělých zemí světa uvědomila, že nejlevnější energie je ta, která se nemusí vyrobit, se datuje počátek nového přístupu k tepelným izolacím.

Zatímco ještě v šedesátých letech se většinou potřebná tloušt'ka tepelné izolace u obvodových konstrukcí objektu stanovovala tak, aby nedocházelo při nízkých venkovních teplotách ke kondenzaci vodní páry na vnitřním povrchu konstrukce, dnes je tomu již dávno jinak.

Rozhodujícím se stalo hledisko energetické - to znamená, že tepelně izolační vlastnosti stěn, podlah a střech se stanovují dnes především tak, aby docházelo k co největším úsporám energie na vytápění objektu. Požadované tepelně technické vlastnosti obvodových konstrukcí, a především již zmíněné vlastnosti tepelně izolační, se dnes pohybují v takové výši, že nebezpečí povrchových kondenzací již dávno není problémem (s výjimkou tepelných mostů, o kterých dále).

Takto zvýšené nároky technických norem na stavební konstrukce vyvolaly pochopitelně i značný nárůst produkce tepelných izolací a výrazné rozšíření jejich sortimentu. Bohužel kvalitnější tepelné izolace nemusí nutně znamenat i kvalitnější obvodové konstrukce. Častým doprovodným jevem tohoto rozšiřování nabídky a kvality je totiž i nevhodná aplikace tepelně izolačních materiálů, která může vést i k dosti trpkým koncům.

Při návrhu skladby stavební konstrukce je třeba vždy vycházet z několika poměrně jednoduchých zásad, které se vyplatí dodržovat. Patří k nim především snaha omezit, případně zcela vyloučit kondenzaci vodní páry v konstrukci, dále používat co nejsušší materiály a nezapomínat ani na problémy spojené se statikou konstrukce a s jejími objemovými změnami. Všechny tyto otázky vyvstanou zvláště u dodatečného zateplování již existujících stavebních konstrukcí.

Copyright © 2009 Tries s.r.o.  |  webdesign: CZOL media  |  CMS: Lime CMS